Stručná historie Záběhlic
Název Záběhlice zřejmě znamená "obec lidí, kteří se zaběhli", rozuměj uchýlili do bezpečí, takže poměrně výstižně označuje obec, která po celou dobu své existence zůstavala stranou hlavního dění.První písemný zápis o obci se nachází v zakládací listině vyšehradské kapituly k roku 1088. Listina sama je ovšem padělek z 12. století, její údaje však můžeme pokládat za hodnověrné. Podle listiny náleželo v té době kapitule jedno popluží se dvěma poddanými Rašicou a Chotěnem. Později bylo území Záběhlic často rozděleno mezi různé majitele, kteří se navíc dosti často střídali. Jejich výčet zde uvádět nebudu, raději se zmíním o tom, že ve středověku oplývaly Záběhlice, příznivě umístěné na jižním svahu údolí Botiče, množstvím vinic a ještě v XV. století se prý "jmenuje víno záběhlické mezi nejlepšími víny českými" (Rais). Své vinné sklepy zde měli břevnovští benediktýni. Bývalá viniční usedlost v ulici Na vinobraní 38 se zachovalými sklepy z přelomu 18. a 19. století tuto dobu stále připomíná.
Záběhlicemi procházela ve středověku stará cesta ve směru od Popovic, pokračující dále na Strašnice, později na Vršovice a Prahu.
Významnou záběhlickou stavbou je původně románský kostelík Narození Panny Marie, situovaný mezi Botičem a Hamerským rybníkem. Původní stavba z první poloviny 12. století byla přestavěna ve 14. století, kdy byla půlkruhová apsida nahrazena nynějším gotickým presbytářem. Znovu byl kostel přestavován v letech 1876-1880, v celkovém nákladu 8483 zlatých 36 krejcarů byla původní románská věž zbourána a nahrazena pseudorománskou. Naposledy byl kostel opravován v nedávné době (r. 2000).
V sousedícím Hamerském rybníku byly při bagrování v únoru 1960 nalezeny zbytky kamenného zdiva. Pozdějším průzkumem byla odkryto několi místností rozlehlejší středověké stavby, pravděpodobně tvrze Václava IV., zničené za husitských válek v roce 1420.
Druhá záběhlická tvrz stávala na místě nynějšího zámku. První zmínky o ní jsou z konce 14. století, ve století 17. byla přestavěna na reprezentativní sídlo. V roce zámek 1886 vyhořel a byl znovu obnoven, avšak na počátku 20. století byl už opět zpustlý. Poslední období vzmachu zažil, když ho v roce 1907 zakoupil velkostatkář Václav Černý, který zámek opravil a zvelebil přilehlou zahradu. V současné době je park uzavřen pro veřejnost a v zámku jsou kanceláře.
V blízkosti kostela byla v roce 1863 otevřena první Záběhlická škola. Hamerský rybník získal jméno po měděných hamrech, založených na jeho břehu v roce 1770, zaniklých v roce 1880. V šedesátých letech 19. století zde podnikatel Ringhoffer založil slévárny, které ovšem krátce na to přestěhoval na Smíchov. V 10. letech 20. století sem z Nuslí přesunul svou parostrojní prádelnu Ferdinand Blecha.
Bez významu není ani stavba, kterou nalezneme na Záběhlické ulici č. 127. Je to původně zemědělská usedlost, kolem roku 1850 přestavěná na vilu. Ve svahu nad tímto pozemkem, sevřená shora novou vysokou zástavbou, najdeme oblast Horních a Dolních Chaloupek, pomalu mizející doklad původní zástavby zdejšího území. Původní přízemní domky mizí a jsou nahrazovány vyššími a rozlehlejšími rodinnými domy, stavěnými bez respektu k původní zástavbě.
(převzyto ze zabehlice.net )
